koncepce prof. Hejného

Tradiční vyučovaní matematiky na 1. stupni ZŠ klade důraz na nácvik sčítání, odčítáni, násobení a dělení. Přitom však může žakům přinést podstatně více. Může rozvíjet jejich schopnosti zkoumat danou situaci, hledat vhodná řešení problemů, dopomoci k získaní zkušenosti s organizací jevů, se zpracovaním dat, s propojením různých myšlenek aritmetiky, geometrie i kombinatoriky. Většinu z těchto schopností můžeme rozvíjet pomocí různých prostředí uvedených v učebnici.

Při tradičním vyučovaní v matematice nezřídka dochází k tomu, že žák nemá školní znalosti propojeny se svými předchozími a každodenními zkušenostmi. O tom svědčí skutečnost, že jsou pro mnoho žaků slovní úlohy někdy až nepřekonatelnou překážkou. V naší koncepci se naopak snažíme uvádět sémantická prostředí, tj. taková, v nichž hraje žákova životní zkušenost klíčovou roli.

Naše mnohaleté zkušenosti ukazují, že vyučování matematice orientované na daný cíl přináší žákům mnoho radosti, protože každý mladý člověk vnímá rozvoj své osobnosti jako radostnou zkušenost. Žáci nejsou stejní.

Někteří jsou schopni rychleji postupovat v jazyce, jiní v sociálním vývoji a další zase v rozvoji myšlení, zejména matematického. Proto je důležité, aby se v učebnici nacházely úlohy různorodé, aby každý žák našel výzvy přiměřeně svým schopnostem.

Učebnice sama se může stát pro některé žáky inspirací, její úspěšnost však značnou měrou závisí na učiteli.

Úspěch vyučování je určen mírou práce, kterou učitel do své pedagogické činnosti investuje. Jeho hlavní odměnou za tuto mnohdy velmi náročnou práci je radost a osobnostní rozvoj jeho žáků.

Heslovitý záznam cílů jednotlivých prostředí použitých v učebnici je srozumitelný až po seznamení se s příslušným prostředí.

Prostředí: 

- krokování

- autobus

- házení kostkou

- zvířátka dědy Lesoně

- rodokmen

- biland

- dřívka

- parkety

- součtové trojúhelníky

- krychlové stavby

- sousedé

- barevné trojice

- pavučiny

- hra sova

- výstaviště

- neposedové

- hadi

- slovní úlohy

- oblékáme krychli